Texty - Meč z Väsby

V další části webu naleznete finální fotografie Germánské spathy (137)

Ukázka uměleckého řemesla v době stěhování národů

V roce 2009 jsem měl příležitost pokusit se vytvořit repliku-rekonstrukci fragmentálně zachovaného meče z Väsby ve Švédsku. Z této kdysi jistě velmi krásné a reprezentativní zbraně datované do konce 6.stol. n.l. se do dnešního dne zachovala pouze horní část rukojeti s hlavicí a prstenem vyrobeným z masivního zlata. Pyramidová hlavice sama je ve stylu tehdejší barbarské módy vykládána technikou cloisonné temně rudými granáty-almandiny a zeleným sklem za použití stupňovitého geometrického vzoru a patří k významným památkám uměleckého řemesla Skandinávie šestého století.

Prvním problémem rekonstrukce byla čepel,která se u originálu vůbec nezachovala. Jako vzor pro svou repliku jsem zvolil stejně starou a relativně dobře zachovanou čepel meče z Schretzheimu (Bavorsko). Jedná se o pro svou dobu typickou širokou sečnou čepel s nevýrazným zakulaceným hrotem a s mělkým žlábkem vyrobenou technologií svářkového damasku, kdy středem čepele probíhají tři damaskové pruty zdobené částečným tordováním tvořícím pravidelně se opakující vzor. Použitý damask ve středu čepele byl dvanáctivrstevný a po stranách k němu byly ještě navařeny dvě ostří ze svářkové oceli.

Druhým a největším problémem rekonstrukce meče z Väsby byla pochva. Její originál byl pravděpodobně celý z organických materiálů,protože se z ní nic nezachovalo,a z tohoto období (konec 6.stol.n.l.) není ani jiná zachovalá pochva známá. Je jisté jen tolik,že pochvy této doby byly dřevěné a potažené kůží. Nezdá se pravděpodobné,že u tak honosného meče,jako je ten z Väsby,by byla pochva zcela prostá - s vysokou pravděpodobností zde lze nějakou formu zdobení jistě očekávat. Ozdobil jsem ji tedy podle vlastního uvážení rytím a prořezávanými kostěnými destičkami,vše inspirováno známými dobovými vzory.

Při rekonstrukci rukojeti jsem se mohl opřít o známé analogie-meč z Väsby měl pravděpodobně rukojeť velmi podobnou s rukojetí meče z Vallstenarum ve Švédsku,která je velmi dobře zachovaná.

Ta byla vyrobena ze dřeva a zlacených bronzových plechů,přičemž jako předloha dvou kování samotného držadla mi posloužil jeden z nálezů z ostrova Gotlandu.

Nejzajímavějším objektem na meči z Väsby je bezesporu stylizovaný zlatý prsten umístěný na hlavici. Není zcela jasné kdy a kde se zvyk upevňovat na meče prsteny (tyto prsteny jsou ovšem nacházeny i samostatně,či připevněné na jiných předmětech-např. na rohu na pití,či štítu) objevil.

Nejstarší známé příklady pocházejí z Británie počátku šestého století,pak se tato móda rozšířila do větší části Evropy(Francie,Německo,Itálie),na konci tohoto století jsou velmi oblíbené ve Skandinávii :browse confirm saveas (největší počet mečů s prsteny pochází právě odtud),kde jsou používány ještě po polovině století sedmého. Geneze tohoto zvláštního předmětu je nejasná stejně jako jeho význam.

Někteří historici je považují za germánský domácí produkt,jiní za ideové pokračování módy magických mečových přívěsků známých z mečů z pátého století(něm.Schwertperlen, angl.sword-beads),což dokládají tvarovou podobností mladších stylizovaných prstenů(jako je ten z Väsby) s těmito diskovitými kotoučky. Je-li tato druhá teorie pravdivá, mohli bychom jejich vývoj sledovat daleko do minulosti ,protože magické přívěsky přinesli do Evropy už na počátku 5. stol.n.l. Hunové přičemž vlastí tohoto zvyku se jeví být Kavkaz či širší prostor Středního Východu. Osobně se ale k tomuto vysvětlení nepřikláním. Nejstarší typ prstenů (viz např. meč z Finglesham-Británie) jsou totiž opravdové kovové kroužky velikosti skutečného prstenu na prst a v této podobě se magickým mečovým přívěskům příliš nepodobají. Zdá se tedy,že prsteny jsou opravdu spíše domácího původu.

Ještě větším problémem je,co vlastně měly prsteny vyjadřovat. Jednou z možností je,že byly symbolem vůdcovské moci či úřadu držitele,jak je známe z pozdně antického světa(srov. dodnes v katolické církvi používané biskupské či opatské prsteny jako symboly pastýřského úřadu jejich nositelů). Proti tomu ovšem mluví velký počet nalezených kusů který řádově převyšuje předpokládaný počet těchto vůdců v uvedeném období. Jiná teorie považuje meče s prsteny za zbraně darované germánskými kmenovými vůdci či králi významným velmožům-bojovníkům,přičemž prsten měl být symbolem královské moci donátora a zároveň připomínkou slibu věrnosti obdarovaného vůči němu (srov. dodnes používaný snubní prsten jako symbol věrnosti, v tomto případě manželské). Ať tak či tak,přesné vysvětlení symbolického významu prstenů není zatím známo a je otázka,bude-li vůbec kdy s jistotou objasněno.

Použitá literatura:
H.R.E. Davidson - The sword in Anglo-saxon England - Oxford 1962 E. Brehmer - Germanische zweischeinige Schwerter aus der Völkervanderungszeit - Stockholm 1939 W. Menghin - Das Schwert in frühen Mittelalter - Stuttgart 1981

Napsal Patrick Bárta, publikováno v Nožířských listech č. 11, Brno 2010, Technické muzeum v Brně, ISBN 978-80-86413-48-8

BÁRTA, Patrick. Meč z Väsby : ukázka uměleckého řemesla v době stěhování národů /. Nožířské listy. 2010, 2010, 11, str. 12-14 : il.