unofficial page with news on Facebook unofficial page with news on Facebook

Texty - Římský meč

V další části webu naleznete finální fotografie Římský meč (116)

Římský meč s prstencovou hlavicí a počátky svářkového damasku

Římský meč s prstencovou hlavicí (dále jen RMPH) patří k zajímavým militáriím z období vrcholného císařství hned z několika důvodů. Je to zaprvé konstrukce jeho rukojeti, zadruhé jeho původ a výskyt a zatřetí fakt,že souvisí s počátky výroby svářkového damasku v Západní Evropě.

Nejprve ale několik slov k typologii a k dataci. Typologicky dělíme RMPH na pět typů podle délky čepele-nejdelší je typ I. (délka čepele 520-620mm) a nejkratší je typ V.(délka čepele okolo 300mm),který bychom místo mečem nazvali spíše dýkou. Dle délky čepele je zřejmé,že šlo o zbraň pěchoty.

Datovat můžeme RMPH do druhé poloviny druhého století a raného třetího století n.l. Byl tedy jistě užíván i v období Markomanských válek Marka Aurelia na našem území,odkud také pochází několik významných exemplářů,jak bude uvedeno níže.

Konstrukce rukojeti je u všech typů identická. Záštita je tvořena masivním kusem železa(naprosto výjimečné u starověkých mečů a jedinečné u mečů římských), železná hlavice ve tvaru prstence či podkovy je další částí rukojeti. Unikátní je způsob upevnění hlavice k trnu. Jde o jediný známý typ evropského meče,kde trn neprochází skrz hlavici,kde je roznýtován,ale k spojení trnu a hlavice dochází přeplátováním uprostřed trnu mezi hlavicí a záštitou,přičemž oba kusy jsou snýtovány dvěma nýty se zapuštěnými hlavami. Velké množství kovových ploch na rukojeti lákalo k dekoraci,proto je mnoho exemplářů RMPH zdobeno-většinou rostlinným ornamentem v mosazné(aurichalcum), stříbrné či zlaté tausii.

Je nepochybné, že RMPH je původem z východu-jeho předky nacházíme v Černomoří a v oblastech,kde v té době žili Sarmatové. Do Západní Evropy se dostal v polovině druhého století n.l. buď s římskými vojáky sloužícími původně na východě,či přímo se sarmatskými jednotkami začleněnými do římské armády.

Tyto meče můžeme najít na území dnešního Beneluxu , Východní Francie,Švýcarska a Rakouska,v Barbariku potom v Čechách,na Slovensku,v Německu a v Dánsku,přičemž je pravděpodobné, že se nejedná o dovozy z Východu,ale místně vytvořenou modifikaci této zbraně. Zajímavá je absence RMPH v římské Británii a Hispánii-zdá se tedy ,že jednotky vyzbrojené touto zbraní sloužily pouze na římské Rýnsko-Dunajské hranici a v okolí.

Příchod RMPH na Západ se časově kryje s počátky výroby svářkového damasku a tak není divu,že na některých exemplářích můžeme rané stadium této techniky pozorovat. Jde vždy o pásky s rovným proužkovým vzorem (straight pattern welding) někdy v kombinaci s širšími pruty měkkého železa,přičemž po stranách je k tomuto damaskovému tělu přivařeno ostří z kvalitní oceli.

V dochované soudobé latinské literatuře není bohužel o této zbrani žádná zmínka,takže nevíme,zda měli sami Římané pro tento typ meče nějaký speciální název.

Z našich zemí známe RMPH z řady exemplářů,přičemž nejhonosnější je damaskový a tausovaný exemplář z pravděpodobně germánského hrobu z Počápel u Mělníka, t.č. uložený ve Vojensko-historickém museu v Praze.

Použitá literatura: L. vanden Berghe-The Ringpommel sword-nepubl. studie

Repliku typického kusu tohoto typu meče vyrobil Patrick Bárta v r. 2004

Originální předlohy repliky:
Rukojeť včetně zdobení zlatou tausií: St. Margaretten-Švýcarsko
damasková čepel: Krupice-Česká republika
kovové části pochvy: Vimose-Dánsko

Základní technická data repliky:
Celková délka meče: 738mm
Délka čepele: 560mm
Maximální šířka čepele: 45mm
Maximální tloušťka čepele: 7mm
Těžiště zbraně: 65mm před záštitou
Hmotnost bez pochvy: 1040g

Napsal Patrick Bárta, publikováno v Nožířských listech č. 10, Brno 2009, Technické muzeum v Brně, ISBN 978-80-86413-48-8

BÁRTA, Patrick. Římský meč s prstencovou hlavicí a počátky svářkového damasku /. Nožířské listy. 2009, 2009, 10 : il.

TEMPL
repliky historických zbraní